Hippophae rhamnoides L.                                             
Čeleď: Eleagnaceae (hlošinovité) 

Popis:
Rakytník je jedinečná dřevina s vysokou ekologickou plasticitou a velmi významným obsahem biologicky účinných látek v plodech, listech i v kůře větví. Dá se říci, že mezi rostlinami vyniká a zaslouží si větší pozornost nejen jako okrasná a průkopnická rostlina, ale také jako ovocná dřevina, u nás zatím jen málo známá.

Botanici obvykle určují tři druhy, které se významně odlišují. Hippophae rhamnoides L. - rakytník řešetlákový, Hippophae salicifolia D.Don - rakytník vrbolistý a Hippophae tibetana Schlecht. - rakytník tibetský.
Raky tník řešetlákový je je rozvětvený keř, dorůstající výšky 2-4 metrů, někdy i více. Je to světlo milná rostlina, která ve stínu plodí málo nebo vůbec ne.
Kořenový systém rakytníku je povrchový, proniká do hloubky 10-60 cm, ale horizontálně několikrát převyšuje průměr koruny. Kořeny jsou šňůrovité a zvláště u starších keřů vytvářejí nové výhonky, které postupně rozšiřují porost. Těmito odkopky se dá rakytník množit.

Výhony jsou z počátku stříbřité, později rezavohnědé, s trny dlouhými 1,5-6 cm, listy jsou kopinaté, 3-8 cm dlouhé a 0,5-0,9 cm široké, na líci temně šedozelené a na rubu nažloutlé nebo nahnědle stříbřitě bílé.
Rakytník je rostlina doudomá. Květy jsou malé, nepohledné a jednopohlavní.

Rakytník se vývojem liší od většiny stromů a keřů mírného pásma, které mají uzavřené pupeny s hustými šupinami a které zakončují hlavní období růstu letorostů koncem května až začátkem června. Hlavní růst rakytníku začíná oproti nim až po odkvětu a trvá do začátku srpna, někdy až do podzimních mrazíků. V průběhu vegetace, asi uprostřed července, se v očkách v úžlabí šupin zakládají budoucí květní orgány. Na rozdíl od jiných rostlin se květní orgány zakládají ve smíšeném pupenu, tj. spolu se základy listů a budoucího prodlužovacího výhonu. Květní pupeny na jaře vytvářejí krátké plodonosné větvičky, 3-5 cm dlouhé, s chomáčky květů. Z nich se po opylení vytváří 2-11 plodů. Po dozrání plodů plodové výhonky odumírají. Rakytník květe v dubnu při průměrné denní teplotě 7-12?C. Kvést začíná téměř současně s otevíráním listů. Rakytník je rostlina větrosnubná.

Po opylení se vytváří plod, kterým je peckovice okrouhlého, vejčitého nebo válcovitého tvaru. Plody jsou šťavnaté, voňavé, žlutého, oranžovo-žlutého až červeného zbarvení. Někdy mají voskové šupinky a tmavší líčko u stopky. Hmotnost plodu je u kulturních forem 0,5-0,9 g, u divoce rostoucích jen 0,15-0,5 g. Hmotnost 1000 ks semen činí 12-16g. Chuťové vlastnosti plodů jsou rozmanité ? od kyselých s trochou hořkosti až po sladké s příjemnou nakyslostí. Plody jsou rozloženy na větvích velmi hustě, jako by je oblepovaly. Rané odrůdy dozrávají v srpnu a září, pozdní formy dokonce až v říjnu. Plody na keřích lze sbírat po celou zimu, neopadávají. Když však přejdou plnou zralostí, olejnaté látky v nich se mění a chuť se stává nepříjemnou. Semena jsou lesklá, šedohnědá nebo tmavá, s podélnou brázdičkou.

Účinné látky:
Obsahem biologicky aktivních látek patří rakytník mezi nejcennější potravinářské a léčivé rostliny. Jeho plody se jedí čerstvé nebo se z nich připravují různé produkty. V čerstvých plodech je obsaženo 4-13% olejů, 2-5% cukrů (glukózy, fruktózy a sacharózy), 1-4% organických kyselin (převážně kyseliny jablečné), dále pak anthokyanidy, leukoanthokyanidy, katechiny, pektinové látky, třísloviny, kyselina askorbová (vitamin C: 100-400 mg ve 100 g hmoty), vitaminy B1, B2, kyselina listová (vitamin P), steriny, vitamin K6, cholin, nasycené mastné kyseliny, mezi nimiž je zvláště cenná kyselina linolová a kyselina linoleová, bioflavonidy, fytochininy (skupina vitaminu K)
Plody rakytníku zasluhují zvláštní pozornost právě díky obsahu vitamínu C a P a díky znásobení jejich účinků. Vitamín P nejen posiluje kapiláry cév, ale také svojí přítomností zabraňuje rozkladu vitamínu C a zvyšuje jeho působení. Touto skutečností se vysvětluje vysoká odolnost vitamínu C v plodech rakytníku, který se dobře uchovává i při sušení a tepelném zpracování.
Oranžově červené zbarvení plodů je podmíněno obsahem karotenoidů ? vitamínů skupiny A rozpustných v tucích (karotin, kryptosantin apod.), kterých obsahuje až 40 mg ve 100 g hmoty, z toho 10-12 mg samotného karotinu. Množství karotenu (provitaminu A) je několikrát větší než v mrkvi a tykvi. Nejvíce ho obsahují plody červených odrůd v plné zralosti, mražením se jeho obsah nesnižuje.
Plody rakytníku dále obsahují tokoferol ? vitamín E (obsahem tohoto vitamínu zaujímá rakytník první místo mezi všemi plodovými rostlinami).
Ve větvích a listech rakytníku je obsaženo asi 10% tříslovin, v kůře větví serotonin a listy obsahují flavonoidy, antioxidant lycopen, vitamín P a až 70mg vitamínu C.

Zvláštní význam má rakytníkový olej - tmavě oranžová tekutina s charakteristickou chutí i vůní. Jde v podstatě o přírodní koncentrát vitamínu F, E, P, K, A atd. Je v něm obsaženo 250 mg karotenoidů, až 300mg vitaminu E (zejména v oleji z plodů tmavého zbarvení), 50 mg kyseliny olejové a 15 mg kyseliny linolové. Ze semen rakytníku byla izolována důležitá surovina, která se používá k výrobě významného antioxidantu oligoprokyaninu (OPC).

Množství oleje, vitamínu C a karotenoidů značně kolísá v závislosti na odrůdě i klimatických podmínkách roku. Chladné a vlhké léto je příznivé pro hromadění kyselin a snížení obsahu cukrů. Při skladování čerstvých plodů se s probíhajícím procesem zrání snižuje množství vitaminu C a cholinu. Doporučuje se včas sklizené plody zmrazovat.

Plody dále obsahují kumariny, aminokyseliny a mnoho minerálních látek (Pb, Ni, Mo, V, Mn, Cu, Si, Fe, Al, Ca a další).

Použití v tradiční a v moderní medicíně:
Rakytník je již dávno známý jako léčivá rostlina. Lidové lékařství Číny, Mongolska a Řecka jej využívalo při léčení plicních, jaterních, zažívacích, kloubních onemocnění, i v kosmetice. Rakytník pomáhá od hlenů, zánětů, reguluje krevní oběh, hojí sliznici, pomáhá při bolestech hrdla a léčí trávicí soustavu.
Rakytníkové listy jsou významné obsahem vápníku a hořčíku. Hořčík hraje důležitou roli pro zdraví cév a srdce a také snižuje nebezpečí aterosklerózy.

Při používání plodů rakytníku se zlepšuje celkový stav lidského organismu a zvyšuje se jeho výkonnost. Plody a šťáva stimulují sekreční orgány žaludku. V lidové léčbě se proto používá odvar z plodů pro léčbu žaludečních chorob a odvar z plodů spolu s listy a výhonky se používá k léčbě revmatismu s dny.

Rakytníkový olej velmi účinně regeneruje pokožku i sliznice při popáleninách i při radiačním záření. Velmi dobrý účinek má jeho natírání okolní zdravé tkáně při radioterapii a výborně regeneruje pokožku postiženou popáleninami, omrzlinami a ekzémy. Olej z rakytníku má také baktericidní účinek a používá se proti mnohým chorobám. Ničí zlatého stafylokoka, hemolytického streptokoka a některé další anaerobní mikroorganismy. Regeneruje žaludeční sliznici a ničí bakterii Helicobacter pylori, která je původcem žaludečních vředů. Na spolehlivé vyléčení tohoto onemocnění se doporučuje čajová lžička oleje 3x denně nalačno.

Rakytníkový olej se také využívá při léčení aterosklerózy v 15g dávce 3x denně po dobu 30 dnů. Pod vlivem oleje a příslušné diety se u lidí se sklerózou koronárních cév zlepšil zdravotní stav, zmizely nebo se velmi omezily stavy stenokardie, zastavily se poruchy vegetativně cévní, zmizely závratě a krevní tlak se normalizoval. Olej se používá také jako prevence tohoto onemocnění.

Nemoci tlustého střeva, konečníku, vnitřní hemeroidy a erozní jizvy byly úspěšně léčeny pomocí čípků (2 čípky denně po 10 dnů) z výtažku rakytníkových plodů, palmojádrového tuku, emulgátoru a z hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO4).

Rakytníkový olej působí antioxidačně a snižuje obsah volných radikálů, funguje jako analgetikum, tlumí bolest, užívá se jako prevence rakoviny. Tmavý olej brání dystrofii svalů a upravuje množství pohlavních hormonů.

Čaj z listů je výborný prostředek při prevenci rakoviny prostaty i žaludku.

Pamatujme na to, že tepelným zpracováním rakytníku cca 40 - 45°C
se ničí aminokyseliny a další cenné látky.

Zpracování plodů:
Sklizené nebo rozmražené plody se musí nejprve rozdrtit, a to v mixeru při malých otáčkách, nebo ještě lépe v odšťavňovači s rotační planžetou. Drť se dá snadno přecedit přes síto, kdy se oddělí šťáva od slupek se semeny. Šťáva se pak dále zpracovává různými způsoby buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými ovocnými šťávami či dřeněmi. Šťáva je dosti kyselá a výborně doplňuje zeleninu či ovoce, které mají kyselin málo (mrkev, hrušky, jablka).

Z drti plodů po vylisování zůstanou slupky a semena. Ty je nutno rozprostřít na síto nebo na papír a dobře vysušit. Vysušené se pak mohou ve sklenici uchovávat pro zpracování na rakytníkový olej.

Rakytníková mast
do rozehřátého vepřového sádla se přidá rakytníkový olej, nepatrné množství včelího panenského díla (voští) a kousek borovicové pryskyřice. Za tepla se přefiltruje přes plátýnko a nalévá do misek. Kromě rakytníkového oleje je možno přidat i prolisovanou tinkturu, případně květy měsíčku lékařského.

Rakytníkový čaj
připravovaný z rakytníkových listů je významným zdrojem nutričních látek. Rakytníkové listy totiž stejně jako plody obsahují velké množství flavonoidních sterolů a jsou vynikajícím zdrojem lycopenu. Průzkumy ukázaly, že tyto látky působí jako pozitivní antioxidanty.

Rakytníkový olej
pro domácí potřebu olej získáváme tak, že se rozdrcené slupky se semeny zalijí stejným objemem slunečnicového oleje. Směs se ponechá ve tmě ve skleněné nádobě při pokojové teplotě asi 5dní za každodenního promíchávání. Během této doby se zbarví do oranžova. Po přefiltrování směsi přes husté plátno se na výlisky nalije nový díl oleje a stejný proces macerace se může opakovat i potřetí. Všechny díly se pak smíchají. Olej získá kromě krásné oranžové barvy i rakytníkovou vůni.

Koncentráty:

Mražený rakytník
nepřezrálé plody dobře vyčistíme, umyjeme a dáme okapat. Osušené bobule vkládáme do polyetylenových sáčků a zmrazíme na -18?C. Využíváme po celou zimu jak v přírodním stavu, tak různě upravené.

Pasterizované plody rakytníku
asi 1 kg čistých plodů prosypeme 400g cukru. Zcela naplněné sklenice uložíme na 8 hodin do chladna, kde plody slehnou a následně je doplníme dalšími ze záložní sklenice. Pasterizujeme v nádobě s vařící vodou po dobu 10-15 minut.

Sušené plody
lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, např. na tříštivém kávovém mlýnku. Používá se v množství půl a jedna lžička denně.

Rakytník s medem
100-150 g prášku z plodů rozmícháme v 1 litru medu. Užívá se především při chorobách žaludku a střev.

Rakytník třený s cukrem
čisté bobule rakytníku smícháme v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně pomačkáme (většina bobulí by měla zůstat celá) a dáme do sklenic. Navrch ještě zasypeme cukrem a sklenice pevně uzavřemě. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti. Další variantou je zasypání plodů stejným množstvím cukru, sklenice se uzavřoua dají se na chladné a temné místo. Po každém odebrání plodů musíme obnovit horní vrstvu cukru.

Sterilizované plody rakytníku
umyté a osušené plody nasypeme do zavařovací sklenice a zalijeme nálevem, který může tvořit pouze čistá voda (vhodné pro diabetiky), příp. cukerný či medovy roztok. Sterilujeme na 25 minut při teplotě 85?C. Konzumují se 1-3 lžičky plodů denně.

Neslazená šťáva
vylisovanou šťávu ohřejeme na 65-70?C, ihned rozlijeme do horkých lahví, pasterizujeme 15-20 minut, a potom hermeticky zazátkujeme. Uchovává se při teplotě nejvýše 15?C. U přírodní šťávy s dužinou dochází v nádobách po určité době k rozdělení na dvě frakce. Na povrchu se vytváří červenohnědá pastovitá hmota, která obsahuje olej a drť z dužiny. Pod touto vrstvou je čirá zlatavě zbarvená šťáva. Před konzumací je třeba láhev řádně protřepat a pastovotou hmotu rozptýlit, nebo ji rovnou z lahve odstranit.

Oslazená šťáva
vymačkáme šťávu a výlisky zalijeme teplou převařenou vodou v množství 0,2-0,5 l na kg. Pečlivě promícháme, ponecháme 2 hodiny stát, znovu vymačkáme a přidáme 650-800 g cukru na 1l. Získanou směs rychle uvedeme do varu, odfiltrujeme, nalijeme do připravené nádoby, pasterizujeme a hermeticky uzavřeme.

Příprava šťávy za studena
na 1l pomletých plodů přidáme 1l vody a necháme 24 hodin odstátá. Po přecedění na 1l takto získané šťávy přidáme 1 kg cukru a zahřejeme pouze na 30-40?C pro dosažení rychlejšího orzpuštění cukru. Za tepla plníme do lahví.

Rakytníková a jablečná šťáva
použijeme stejné množství rakytníkové i jablečné šťávys doplněním 50-100 g cukru na 1l směsi. Jinou možností je na 60 dílů jablečné šťávy přidat 15 dílů šťávy rakytníkové a 25 dílů cukerného sirupu o 30% koncentraci

Rakytníková šťáva s medem a mátou
na 3 sklenice rakytníkové šťávy přidáme 50 g medu rozpuštěného v jedné sklenici vařící vody a půl sklenice vřelého nálevu z pěti listů máty nebo meduňky

Šťáva z rakytníku a černého rybízu
připravíme ji ze 35 dílů šťávy z černého rybízu, kterou smícháme s 15 díly šťávy z rakytníku a s 50 díly 30% cukerného sirupu

Šťáva z rakytníku a aronie
smícháme 60 dílů šťávy z aronie, 25 dílů rakytníkové šťáv a 15 dílů 30% cukerného sirupu

Marmeláda
směs rakytníkové šťávy 65% a jablečného pyré (35%) vyvaříme do třetiny objemu a podle chuti přidáme cukr

Surový džem
vymačkanou přírodní šťávu smícháme v poměru 1 : 1 s cukrem, ohřejeme na 85?C, rozmícháme do úplného rozpuštění cukru, rozlijeme do lahví, pasterizujeme 10 minut, zazátkujeme a ochladíme

Džem bez tepelné úpravy
přebrané, oprané a prosušené plody rozetřeme s dvojnásobným množstvím cukru. V temném a chladném místě vydrží takový džem i několik let

Rakytníkové víno
k jeho získání je třeba šťávu zředit vodou a doplnit cukrem, a to v několika dávkách. Rakytníkovou šťávu (1 litr) doplníme na 1,6 litru vodou a přidáme 0,5kg cukru. Cukr potom doplňujeme po0,1kg čtvrtý, sedmý a desátý den. Po vykvašení by mělo mít víno 13% cukru, 0,7% kyselin a 13% alkoholu. Takto získané víno je velmi aromatické a má velmi jemnou chuť

Rakytníkový extrakt
připravíme jej louhováním 1 hmotnostního dílu rakytníkového prášku ve 3 dílech alespoň 40% ethanolu, např. vodky, po dobu 2-3 týdnů. Obsah občas protřepeme, potom scedíme, přefiltrujeme a takto získaný extrakt uskladníme v tmavé láhvi. Užívá se 1-3x denně 15-20 kapek. Extrakt je vhodný i do koupelí, k masážím, obkladům a podobně

Marinovaný rakytník
sklenice naplníme nepřezrálými a dobře umytými plody rakytníku. Připravíme marinádu tak, že do 0,45 litru vody přidáme 0,4 kg cukru, několik plodů černého pepře, hřebíčku a kousek skořice. Nálev uvedeme do varu a necháme vychladnout, poté přecedíme a doplníme 0,1 litrem jablečného nebo vinného octa. Po uzavření sklenice pasterizujeme v nádobě s vodou, kterou uvedeme do varu asi na 3-4 minuty. Marinovaný rakytník slouží jako příloha k masitým, rybím a zeleninovým jídlům.

Rakytníková šťáva s česnekem
do 1l šťávy s dužninou přidáme 50g třeného česneku, který navíc působí konzervačně. Získáme tím velmi pikantní doplněk k masitým, rybím a zeleninovým jídlům. Sůl, příp. cukr přidáme až před vlastním použití.

HOTOVÉ NÁPOJE Z RAKYTNÍKU

Mrkvová šťáva se šlehačkou a rakytníkem
tři mrkve nastrouháme na jemném struhadle, šťávu vymačkáme přes gázu, přidáme jednu sklenici šlehačky, 1-2 polévkové lžíce rakytníkové šťávy se dření. Podáváme vychlazené, nikoli studené

Nápoj z jablečné, mrkvové a rakytníkové šťávy
omyjeme a nakrájíme 5 jablek, vložíme do 400ml horké vody a uvedeme do varu, necháme stát 2 hodiny a potom scedíme. Očistíme 2 mrkve, zpracujeme je v odšťavňovači nebo nastrouháme na jemném struhadle a šťávu vymačkáme přes gázu. Šťávu smícháme s jablečným nálevem a přidáme 2-3 polévkové lžíce rakytníkové šťávy, lépe se dření.

Nápoj ze šípků s borůvkami a rakytníkem
3 polévkové lžíce rozdrcených šípků a jednu polévkovou lžíci sušených borůvek zalijeme pěti sklenicemi vařící vody. Necháme ustát 20-30 minut, scedíme, přidáme 4 polévkové lžíce přírodní rakytníkové šťávy (bez cukru a dřeně), důkladně promícháme a necháme vychladit

Nápoj ze syrovátky a rakytníku
do 4 sklenic syrovátky přidáme jednu sklenici vody, 8 lžic rakytníkové šťávy s dření a 2 lžíce medu. Vše rozmixujeme a podáváme.

Nápoj z rakytníku s šípky a mrkví
do nálevu ze tří polévkových lžic sušených šípků přidáme šťávu ze dvou mrkví a deset polévkových lžic rakytníkové šťávy s dření a přidáme cukr podle chuti. Doplníme na 1l studenou převařenou vodou

Nápoj z rakytníku a květů pampelišky
v 1l vody uvaříme dvě jablka, šťávu scedíme a do ještě horké přidáme 20 květů pampelišky, přidáme 2 lžíce medu a 3-5 lžic rakytníkové šťávy s dření. Podáváme chlazené.

Mléčný nápoj s rakytníkem
do 0,5 litru ochlazeného mléka přidáme 4-5 lžic oslazené rakytníkové šťávy s dření. Rozmixujeme a podáváme ve vysokých pohárech.

Vybráno z knihy: Rostliny pro posílení organismu a zdraví: Ivan Jablonský, Jiří Bajer, nakladatelství Grada Publishing.